Křečové žíly – varixy

Křečové žíly, odborně zvané varixy patří mezi nejčastější civilizační onemocnění. Uvádí se, že ve vyspělých zemích Evropy postihuje různá forma žilní nedostatečnosti v produktivním věku 10–35 % mužů a 20–60% žen, ve věku nad 60 let postihuje 20–60 % mužů a 40–80 % žen. Výskyt žilní suficience narůstá u obou pohlaví téměř lineárně s věkem. Vzhledem k počtu nemocných se tak žilní dostatečnost stává. Závažným zdravotnickým, sociálním a ekonomickým problémem.

Vznik

Křečové žíly 1. část

Křečové žíly 1. část_2

Žilní systém v dolních končetinách se sestává z hlubokého a povrchního systému a systému spojek, které vzájemně oba systémy propojuje.

Křečové žíly 1. část_3

Žíly jsou vybaveny systémem chlopní „jednocestných ventilů“, které braní zpětnému toku krve.

Krev z žil dolních končetin odtéká směrem k srdci(proti zemské přitažlivosti) pomocí žilně – svalové pumpy, pro správné fungování této pumpy je právě zapotřebí součinnost chlopní, žilní stěny, svalů a kloubů.

Základním faktorem pro vznik varixů je porucha pevnosti žilní stěny, v důsledku přetlaku v žilním systému dochází k rozšíření žil a k poruše funkce žilních chlopní, v rozšířených žilách chlopně nedomykají, krev městná v žilním řečišti a zvyšuje se dále žilní přetlak a vzniká obraz žilní nedostatečnosti.

Termín žilní nedostatečnost – neschopnost žilněsvalové pumpy dolních končetin dostatečně odčerpat krev k srdci, důsledkem je zvýšení tlaku a městnání v žilním systému dolních končetin. Příčinou je reflux, obstrukce či kombinace.

Rozlišujeme

  • primární žilní nedostatečnost (PVI) – což je degenerativní proces žilní
    stěny a chlopní, začíná jako reflux v povrchním systému.
  • sekundární žilní nedostatečnost (SVI) – jedná se o získanou
    zánětlivou chorobu, která začíná jako obstrukční proces, ten se pak
    vyvíjí v kombinaci refluxu a obstrukce v rámci hlubokého systému.

Typy varixů

Projevem žilního přetlaku jsou varixy – jakákoliv rozšířená nebo vinutá žíla s nefunkčními chlopněmi.

  • Mikrovarixy (Metličky) - jsou dilatované intradermální žíly velikosti 0,1–1 mm, obtěžující pacienta nejčastěji z kosmetického hlediska, i když mohou byt i bolestivé, u žen zejména v období menstruace.
  • Retikulární varixy - vytvářejí subdermální žilní plexus velikosti 1–4 mm.
  • Kmenové varixy - jsou lokalizované v průběhu žil (tj. vena saphena magna – VSM a vena saphena parva – VSP, vena saphena acsesoria anterior VSAA) a v pokročilých stadiích vytvářejí velké uzly a konvoluty.
  • Nekmenové varixy - vycházejí z větví safén a to buď samostatně, nebo v kombinaci s varixy kmenovými.
  • Insuficientní perforátory - se vyskytuji v místě insuficientních přímých perforátorů, nejčastěji na bérci. Často vedou k bércovým vředů. Hrozí přetížení hlubokého žilního systému.
Typy varixů
typy1mikrovarixy (metličky) 0,1-1 mm(intradermální žilní plexus)
typy2retikulární varixy 14mm (subdermální žilní plexus)
typy3kmenové varixy hlavní povrchní kmeny
typy4nekmenové varixy větve povrchních kmenů
typy5insuficientní perforátory různé lokalizace (bérec, stehno)

Příčiny

Přesnou příčinu proč dochází k oslabení pevnosti žilní stěny dosud neznáme. Hlavní podíl je genetická predispozice, tedy dědičnost.

Rizikové faktory méněcennosti žilní stěny:

hlavní
dědičnost
věk
ženské pohlaví
těhotenství
vedlejší
obezita
práce ve stoje
zácpa
dieta

Hlavní faktory jsou dané, vedlejší lze ovlivnit.

Projevy

žíly servier 1žíly servier 2

Prvotními projevy žilní nedostatečnosti jsou subjektivní příznaky, mezi které patří především pocit těžkých a unavených nohou, v noci se mohou přidat i noční křeče (odtud název křečové žíly), obtíže se zhoršují během dne a maxima dosahují navečer a v závislosti na ročním období, hlavně v letních měsících. Tyto obtíže lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, naopak stání nebo sezení tyto příznaky zhoršují.

U žen dochází ke zhoršení obtíží v období menstruace.

Postupně pacient pozoruje zvýšení modré kresby žil dolních končetin s následným uzlovitým ztluštěním, flebodynie (bolesti křečových žil) zmírní komprese či lokální gely, masti či celková venotonika.

V dalších stádiích přicházejí otoky, pigmentové změny (hromadění barviva z rozpadlých červených krvinek v podkoží), ekzémy.

Poslední stadium žilní nedostatečnosti je bércový vřed. V rozšířených žilách dochází ke zpomalení krevního průtoku, což je dispozice ke vzniku krevních sraženin, tyto sraženiny se zvětšují až žílu ucpou, což je již komplikace křečových žil.

Klinické známky žilní nedostatečnosti

subjektivní
pocit těžkých nohou
bolest varixů
vnitřní napětí nohou
potíže stupňující se navečer
noční křeče
svědění kůže
objektivní
varixy
otok
hyperpigmentace kůže
lipodermatoskleróza
vyhojený vřed
aktivní bercový vřed

Klinická stádia žilní nedostatečnost

Klasifikujeme podle CAEP klasifikace:

Klinika(C)  
C0 žádné viditelné žilní onemocnění
C1 metličky či retikulární žíly
C2 kmenové varixy
C3 otok
C4 pigmentace, ekzém, dermatoliposkleróza
C5 zhojený bercový vřed
C6 aktivní bércový vřed
Etiologie(E)  
Ec vrozené
Ep primární
Es sekundární
Anatomie(A)  
As povrchní žíly
Ad hluboké žíly
Ap perorátory
Patofyziologie(P)  
Pr reflux
Po obstrukce

Ovlivnění příznaků žilní nedostatečnosti

Prevence vzniku křečových žil je prakticky nemožná.

Dají se ovlivnit pocity težkých a unavených nohou. Částečně lze zmírnit obtíže léky (venotonika) a preparáty ovlivňující reologické vlastnosti krve (zlepšení průniku krve tkáněmi).

Velmi dobrým prostředkem ke zmírnění obtíží tíhy nohou je relaxační běh, jízda na kole, speciální gymnastika – tyto prostředky zapojují žilněsvalovou pumpu a zlepšuje se odčerpávání krve směrem k srdci.

Pacientům, kteří mají prokázanou žilní nedostatečnost přináší úlevu nošení kompresních punčoch.

Důležitá je také životospráva a zdravá výživa.

Komplikace

komplikace

Křečové žíly zpravidla nejsou onemocněním akutním, v naprosté většině případů neohrožují přímo život pacienta. Přesto představují vážný zdravotní problém, hlavně u pokročilejších stádií onemocnění se přidávají komplikující stavy, mezi které patří především: záněty žil, ekzém kůže, bércové vředy, krvácení z prasklých varixů.

Záněty žil

Jde o komplikaci u které rozlišujeme jakou oblast žilního sytému dolních končetin zánět postihuje, tedy buď povrchní či hluboký systém.

Povrchní systém

Tromboflebitida

Trombotické (krevní sraženinou) postižení povrchních žil. S tromboflebitidou se setkáváme hlavně v hlavních kmenech (velká a malá saféna a jejich větve). Je většinou spojená s varikózní degenerací těchto žil, nicméně může vzniknou také na předtím zdravé žíle.

Rozlišujeme:

Tromboflebitidy
Trombophlebitis superficialis
Varicophlebitis
Trombophlebitis migrans kůže

Trombophlebitis superficialis - zánět dosud zdravé povrchní žíly, může jít také o zánět v rámci celkové onemocnění, do této skupiny patří i záněty po aplikaci infůze, také záměrně navozená flebitida při skleroterapii.

Varicophlebitis nejčastější typ zánětu tvoří přes 90% povrchních flebitid, postihuje varikozně změněné povrchní žilní kmeny a jejich větve. Ve varikozně změněné žíle dochází ke stagnaci krve a lokálně se tak zvyšuje krevní srážlivost, následně stačí malý podnět napr.drobné poranění v místě varixu a vznikně žilní zánět a následný vznik nitrožilního trombu (sraženiny).

Varikoflebitida má ještě dva podtypy: ohraničená a rozsáhlá (extenzivní) varikoflebitida. Ohraničená postihuje nekmenovou varikozní žílu na dolní končetině. Druhý podtyp je vážný a zde hrozí riziko přestupu trombu do hlubokého systému a riziko vzniku tromboembolické nemoci.

Trombophlebitis migrans – může být součástí závažného onemocnění(malignita, TBC atd.)

Hluboký systém

Hluboká žilní trombóza (flebotrombóza)

hluboky_systemhluboky_system_2 

U pacientů s tromboflebitidou (varikoflebitidou) je u 365% případů prokázané přerůstání trombu (sraženiny) z povrchního systému do hlubokého, je zřejmé že tromboflebitida může komplikovat současně nebo následně vzniklou flebotrombózu. Průměrná prevalence flebotrombozy u tromboflebitid povrchních žil je 29%. K přerůstání trombu dochází v safénofemorální či popliteální junkci nebo i přes perforátory v různých oblastech dolní končetiny.

U tohoto hlubokého zánětu žil, hrozí riziko vzniku tromboembolické nemoci (plicní embolie).

hluboky_system_3

Ekzém kůže

Typicky u klinických stádií C4. Hlavně tedy, pokud pacienti již májí hyperpigmentace (hnědavé skvrny).

Bercový vřed

bercovy_vred

Žilní bércové vředy jsou nejvážnější komplikací žilní nedostatečnosti dolních končetin. Typicky se projevují chronickými defekty kůže s rozpadem a odumřením okrsků tkáně. Vznikají při dlouhodobém působení přetlaku v žilním řečišti. Žilní chlopně ztratily svojí funkci, tekutina z krve je postupně přetlačována do podkoží, rozvíjí se otok, jeho následkem dochází k poruše výživy kůže. První známkou vznikajícího bércového vředu je místní zarudnutí, kůže nad postiženým místem se ztenčuje, je suchá a může ji pokrývat suchý ekzém. Defekty kůže vznikají nejčastěji v oblasti vnitřního kotníku, ale může se šířit cirkulárně. Tyto defekty se infikují a zhoršuje se lokální nález.

Krvácení z varixů

krvaceni_z_varixu

Hlavně u pacientů s pokročilým nálezem nemoci, kdy jsou patrné velké konvoluty varikozních žil, současně riziko zvyšuje suchá, ztenčená kůže „papírová kůže“. Při poranění dochází k silnějšímu krvácení, které je způsobeno přetlakem v žilním systému, první pomocí je naložení tlakové obvazu.

Těhotenství

U mnoha žen se křečové žíly projeví nebo zhorší v průběhu těhotenství. Změny v koncentraci hormonů v ženském organismu mají za následek rozšíření žil v počátku těhotenství. Postupně se zvyšuje průtok v cévním řečišti pánve. Zvětšená děloha tlačí na pánevní žíly a zhoršuje odtok krve z dolních končetin. V průběhu těhotenství dochází k zadržování tekutin a zvýšení objemu krve. Tyto faktory mohou u některých žen vést ke vzniku křečových žil.

K normalizaci dochází většinou za 8-12 týdnu po porodu, vzniknou-li však kmenové varixy, většinou přetrvávají.